Cuba 2012

Poloha: 

Psano na mobilu, proto bez diakritiky. Fotky dodám.


10.10.2012

Je to tu, dnes odlet na Kubu. Regina mi sehnala malicky kufirek, ktery jsem i tak sotva zaplnil. Sraz pred odletem byl v 8:50, takze jsem prijel normalne do prace a stihnul kafe. Pak se zastavil Vlastik, dorazil Kurkas a jelo se na letiste. Kurkas tedy jen jako taxikar, nicmene zkusenej, protoze nam zbylo jeste dvacet minut na snidani. Pak jsme nafasovali pasy s vyrizenymi vizy, letenky, pojistky a hura na check-in. Letadlo startovalo v 11, stihli jsme tedy jeste jedno zahajovaci pivo. Airbus A318 byl asi navrhovan pro Japonce, jsem rad, ze jsme za hodinu a kousek byli v Parizi. Na prestup jsme meli hodinu, vyslo to akorat, jen mala neprijemnost, z nasi 10 clenne vypravy byla najednou 9 clenna. Jeden typek prisel o pas, tezko rict jak, zkratka nebyl. Jsem rad ze podobna smula nepotkala me. Letadlo melo hodinu zpozdeni, start tedy az v 15h. Boeing 777-300 uz vypada lepe a sedim u okynka na severni strane, to je parada. Nejaka cisla z letu - letime v 10km, 950-1050km/h, venku -45, trva to 9 hodin. Air France palec dolu za obcerstveni, jinak dobry. Na letisti nas hned trochu nechali podusit na vstupni kontrole, ale za hodinu jsme uz venku i s kuframa. Tady je sedum vecer, doma jedna rano. Na letisti jsme hned potkali zenskou, ktera nas bude na Kube provazet. Je to Kubanka, ktera studovala cestinu a je to bomba. Ma odpoved na vse, obcas si nejsem jistej jestli rika svuj nazor nebo to co musi rikat, kazdopadne vse vysvetluje, ukazuje, dava souvislosti, fakt parada. Na veceri nas odvezli busikem do Havana Clubu, myslel jsem si, ze to bude nejaka mozna lepsi restaurace, jak seredne jsem se mylil. Obrovska vila, soukromy kruhovy objezd, vlezem dovnitr a pozor, bar, dve sedacky a jeden stul pro nas. Ano, presne takhle si predstavuju bud zahajeni swingers party, nebo vecere ala Jedna ruka netleska i s temi hudebniky. Vecere nicmene dobra, ochutnal jsem mistni pivo, mochito (zbytecne neredene, jen rum s prichuti maty), hrala nam kapela, snazil jsem se vtipkovat s cisnicema, fakt moc pekny (atmosfera, ale cisnice vlastne taky), nebyt to tak divny prostredi, bavil bych se asi lip. Navrat do hotelu a jde se spat. Jsme v hotelu Panorama, je to ctyr hvezda, no a nejvetsi slavu uz ma za sebou. Architektura osmdesatych let, zatuchlo, u okna jsme si nebyli jisti, jestli nevypadne na ulici, coz z osmeho patra primo nad vchodem by mohlo nekoho trochu bolet. V koupelne par nefunkcnich drobnosti, ale aspon slusne uklizeno a hlavne, jsme docela mrtvi, takze ja bych usnul i na rohozce.

 

11.10.

Rano vstavame na osmou na snidani, v devet odjezd do centra Havany. Vstavalo se snadno, i kdyz jsme sli spat o pulnoci, to je jako v sest rano u nas. Courali jsme po meste, mrkli do muzea rumu, celkove dobry, jen skoda ze jsme byli jen v mistech pro turisty, takovou tu pravou nebo spis obycejnou Havanu jsme videli jen z busiku. Neco jako kdyz v Praze zavezou turisty na Staromak a Karluv most, ale Zizkov ci Smichov zustane utajen. Vzali nas do kramu s doutnikama a rumem, pak na „trznici“. Bohuzel jsem si predstavoval nejake Holesovice, byla to ale hala kde u vchodu/vychodu stal jeden dva vojaci, dalo by se to nazvat jako past na turisty, rozhodne to nebyla trznice v pravym slova smyslu. Stanky s cetkama a suvenyrama s cenama notne upravenyma na zdimani. Nakoupil jsem tu hudebni nastroje pro jednu prumernou kapelu, doufam ze to kluci aspon jednou pouzijou. Na vecer jsme se svezli mistnima karama a teda neni o co stat. Pekne se na to kouka, sedet v tom ale nechces a ridit to asi taky neni uplnej med. Vozovy park je tu uzasny, nejvice je tu 50 let starych amerik a 30 let starych zigulu. Lze ale zahlidnout i taxikarskou fabii, videl jsem i par Carnivalu. Kraksny co nas vezly byly mozna v horsim stavu nez bezna auta na ulici, myslim si ze to je tim, ze ty auta jsou statni (maji modre spz), tudiz tomu odpovida i udrzba.      Vecere probehla venku na namesti v podloubi, docela prijemny, dva chlapi od nas si s mistnima klukama kopli fotbalek, samozrejme prohrali, dali klukum 2x10 CUCu, to je jeden mesicni prumerny plat. Tedy ten oficialni, bokem si alespon okolo turistu musi vydelat mnohem vic. No a vecer jsme byli v cabaretu Tropicana, takove televariete na otevrene scene. K tomu jsme nafasovali flasku rumu, plechovku koly a led, ze si mame michat cuba libre sami. Ok, dal jsem asi ctyry nebo pet, ale v Jirda pomeru a tak jsem byl na konci krapet spolecensky unaven, jak jsem se dostal do postele se mi tedy uplne nevybavuje. Podle vseho jsem s otatnima jeste daval posledni drink v lobby baru na hotelu, to uz ale fakt nevim.

 

12.10.

Rano vstavani na snidani, jsem unaven jako pes. Ani jsem poradne nedojed a uz se jede na venkov. 150km od Havany, nejdriv zastavka u farmare pestujiciho tabak a kavu, zrejme ma vyborne vztahy s Fidelem, behem nasi zastavky prijel dalsi busik s turisty, takze to asi neni jen znamy nasi pruvodkyne. Ma pry slibeno, ze se pod jeho jmenem budou ofiko prodavat doutniky. Ty se tady hromadne nakupuji, mnohem levneji nez v Havane v ofiko prodejne, mnohem draz nez na cernem trhu. Tady je kupuju i ja. Pak mestecko Pinar del Rio s prohlidkou tovarny na doutniky, zajimava asi jen tim, ze jediny stroj co tam maji je na testovani tahu doutniku, tahu jestli tahne. Vse ostatni rucni prace, baleni doutniku delaji delnici v hale, sedi pekne v rade 5x10, no a pak zastavky v necem jako narodnim parku Vaňos, zajimave skalnate hory, prohlidka jeskyne a tak. Probehl i obed v takovem pristresku, opet jen pro turisty. Turisti vubec tu jsou pomerne hodne dojeni, maj za to ale lepsi sluzby. Zatimco bezne (alespon mimo Havanu) jezdi lidi na korbach nakladaku, my si vozime prdel v klimatizovanem busiku statni spolecnosti Transtur. Tedlech busiku je tu spousta. Ted se treba vracime do Havany po dalnici, masti to tri autobusy za sebou, predjizdime ameriky, ziguly, ale i prave mistni autobusy v podobe stoletych nakladaku, ktere kdyz zastavi, pres dalnici zacnou prebihat lidi i deti a prestupuji do mensich pickupu ci jen do povozu s oslem ci kravou. Je to takove... jine. Vecer jdem na veceri na terasu hotelu v centru Havany s vyhledem na pevnost na pobrezi, v deset nas vykopli ze zaviraji. Pres evidentni unavu vsech se vypravujem jeste na mistni diskoteku. Je nam prisliben alkohol, muzika a kurvy. Prijizdime primo pred podnik, kde uz ceka tak padesat mistnich. Presne jako kdyz mezi pasaky a devky privezete busikem deset kavek, to byla neuveritelna situace. Kdyz nas nejstarsi ucastnik (50-55 let?) vystoupil, okamzite se na nej povesily tri holky. Nejmladsi bylo presne 15. Vyhazovaci nas oddelily od devecek i kdyz jim jedna z nich davala baksis a soupli nas do cekarny. To byla v podstate normalni knajpa, kde jsme si dali jeden drink, doslo na mirne nedorozumeni s hospodskym, ktery se nam snazil vysvetlit, ze i kdyz si davame Cuba Libre, tak ze neni free, tedy ne ten napoj, ale Cuba. No a pak jsme vlezli do salu. Pojem diskoteka byl nastesti mylny, slo o Casa de la Musica, vystoupilo tam par mistnich zrejme amateru, naka kapela ktera mi prisla naprosto otresna (Kubanskej popik kdy se hlavni zpevak tvari jako Rytmus) a pak i standardni kubanske rytmy, no a pilo se a tancilo, Kubanci jsou teda fakt nadani, pred nama se vlnil takovej mladej tlustoch a jen jsem cumel, jak ladne to dokaze. Na hotelu jsme byli ve tri, prekvapive bez kurev.

 

13.10.

Dneska nas ceka presun z Havany do Varadera. Vstavani v osm, do pul devate sbaleno, do deviti snidane a check-out z hotelu. Prekvapive pohodlne jsme to ale stihli a v devet a neco skutecne nas busik odjel smer primorske letovisko Varadero. Cestou nas cekalo opet par turisickych atrakci, napr. vylet "vlakem zabavy" od nikud nikam a zpet. Proste jedna posunovaci lokomotiva, jeden vagon z roku 1930?, kapela, bar. Rychlosti 20km/h jsme se rozhrkali od byvaleho cukrovaru smer jiz davno neexistujici plantaze, kde vlak zastavil a zacal couvat zpet. Podle programu jsem to pochopil tak, ze nas ten vlak odveze treba tretinu cesty do Varadera, tak bohuzel, to ne. Ve vlaku docela prdel, me, hudebni a zejmena tanecni drevo, to ale uplne nejvic nebavilo. Mozna kdyby se dalo trochu zanonimizovat v davu, jenze nas tam jelo jen nas deset a dalsich deset Kubancu jako kapela a obsluha vlaku. Pak jsme navstivili mesto Matanzas nebo jak, ale byli jsme lini opustit autobus a tak jsme ho v podstate jen projeli. Docela dukladne, chvili jsme totiz hledali dalsi atrakci - jeskyni. Tam uz to bylo docela zajimavy, jednak tam byli "obycejni Kubanci" s detma na vylete (detske hriste, hudba, bar, jeskyne), do jeskyne dvoji vstupne (pro Kubance 10 pesos, pro turisty 8 convertible, tedy pro turistu asi 20x draz), no a navic nas provazel typek ktery v Cechach chvili pracoval, byl evidentne rad ze vidi Cechy a tak byl asi o neco zabavnejsi nez obvykle. Ted jedeme na obed, jsou 4 odpoledne, prijeli jsme k restauraci ktera to mela byt, ale senor u brany ze prej ne, ze nas cekaj 10km jinde, takze jsme uz pul hodiny na ceste zas. Na Kubancich me prekvapuje jejich pratelskost, otevrenost, libi se mi treba i to, ze jsou porad venku, kde sice nic moc nedelaji, ale ze se proste nezahrabou za zdi ci za plotem a radsi sedej na ulici a bavej se. Vida, obedova restaurace nalezena, uz mam na Pina Coladu hlad. Cháchach, tak pina colada se nekona, nejsme ani ve venkovni restauraci co je soucasti neceho jako detskeho tabora, nebo je to spis male venkovni taboriste na pikniky, tezko rict. Najist dostaneme v chatce za rickou, pres kterou nas dostane cisnik privozem. Opravdu to vypada spis ze nas vzala pruvodkyne k nekomu svemu znamemu na chatu, ale asi to umi skvele maskovat, protoze se tam s mistnima temer vubec nebavila, presny opak jak v Havane. No nic, pojedli jsme, ani nepopili a sup zpatky do busiku a smer Varadero, kde jsme se konecne v pul sedme ubytovali. Moje prvni cesta vedla do lednice pro pivo, jsem po tom dni nejaky utrmaceny. Vlastik sel hned zaktivovat internet, 10 convertible za 256kbps na hodinu. Jauvajs. Jsme v hotelu Melia Varadero, pet hvezd, na prvni pohled vse v poradku. Fasada uz neni co byvala, ale uvnitr je vse ok. Plan jit brzo spat uplne nevysel, posledni bar jsme opousteli o pul druhe. Ja mel jeste problem se vstupem do pokoje, musel jsem se na VP! doklepat, rano jsem to pred snidani zkousel a ok, po snidani uz zase neok, nakonec zjisteno, ze to proste delam blbe. Mno.

 

14.10.

Dnesek se bude travit v okoli hotelu, tedy bazen nebo more a bary v ramci all inclusive. Rum zrejme jen tak nedojde, v tom vedru se ale drzim zpatky, je poledne a ja mam v sobe jen jedno mochito. Barmani jsou jak ze zpomalenyho filmu, coz sice chapu proc, ale docela mi to vadi. U bazenu jsem pobyl tak dve a pul hodiny, bud ve vode, nebo na baru, nebo ve stinu palmy. I tak jsem se spalil jako prase. Triko sundavam opravdu malo kdy a ted kdyz jsem se videl v zrcadle, vypadam jak uvarene sele. Odpoledne uz jsem triko moc nesundaval, byl jsem se chvili u more, byly docela vlny, ale tak akorat aby to pekne houpalo. Jinak nic zasadniho, po veceri zase na baru do pul druhe. Kdy ja se konecne vyspim to nevim.

 

15.10.

Dneska brzke vstavani - v pul osme, hura na snidani a hura na celodenni vylet, prekvapive jsem docela svezi. Trochu mam obavy ze slunicka, mame byt prakticky od deseti do peti na katamaranu, predpokladam ze to do nas bude pekne prat. Mazu se z venku i zevnitr, triko sundavam jen kdyz jdu do vody, no a dalo se to snest. Ramena a kupodivu hrudnik mam teda spaleny dost, batoh se mi nosi trochu tezce. Vylet je fajn, na katamaranu je nas tak 50-60, ale prekvapive se tam pohodlne vejdem. Namornici udrzuji zabavu, soucasti vyletu je zastavka na snorchlovani, to si vsichni celkem pochvalovali, i kdyz z nasi 9 clenne vypravy (Milos to odpiskal predem) se potapeli jen tri. Ja bych sel taky, ale nez jsem se rozhoupal, nebyly volne brejle. A po nekom pouzite se mi brat uplne nechtelo. Zvlastni bylo, ze se potapelo na jedinem miste, kam se sjelo asi pet nebo sest katamaranu, tzn. teoreticky mohlo v jednu chvili byt 300 lidi ve vode. Navic v te vode zrejme nebylo nic zasadne zajimaveho, imho o 200 metru dal by to nebylo jine, nechapu proc tedy zrovna tady. Jediny duvod ktery byl videt byla proste zde privazana petflaska lanem k balvanu. Po asi pul hodine zvedame kotvu a jede se na delfinarium. Kotva se teda uplne nezvedla, museli se k ni potopit a nakonec ji odrizli, blbe se omotala okolo sutru. No nic, na delfinarium jsem byl dost skepticky, byl jsem ale prijemne prekvapen. V mori vybetonovane piloty, na nich kolem dokola lavky, tvorilo to vlastne 4 samostatne velke bazeny. V kazdem dva delfini a turisticky kolotoc kmita. Prijede katamaran k molu, turiste vyskacou na lavku, jdou k nebo do volneho bazenu, katamaran poodjede dal aby molo neblokoval ostatnim. Pak je program, tipuji tak pul hodiny, ktery ale prave neni jen ukazkou toho, jak delfinci skacou, ale turista je soucasti toho vystupu. Proste si 10-15 lidi stoupne na betonovy stupinek v hloubce tak metr a pul, za zady ma piloty s lavkou, pred sebou bazen s delfiny. No a ted si je hladi, hraje si, vybraneho navstevnika treba i povozi, nasleduje foceni s delfinem (fotku A4 privezou vecer na hotel, cena 10CUC). Da se ale vzit si s sebou vlastni fotak a fotit se svepomoci, nikdo za to nikomu nerekl neco spatneho. Pak je konec, vsichni sup sup na katamaran a jede se na obed. Turista je vysazen na ostrove, ktery je, zda se, urcen jen k tomuto ucelu. Na plazi (ktera je teda fakt nadherna) je dreveny pristresek, ktery ukryva obrovskou restauraci. Rekl bych ze tech 300 lidi by tam pohodlne pojedlo. Dostal jsem pred sebe nejake morske potvory (humra, krevety a nejaka obalovana smazena rybka) a kuba libre, na te plazi to nemelo chybu. Jeste snad trochu mene hlucnou kapelu, ale chapu ze vzhledem k davu lidi to jinak nejde. Po jidle jsme se prekulili na plaz a tam se hodinu a pul rachtali. Ani jsme nemuseli jit moc dozadu, to lidstvo se tam docela prirozene rozprostilo. Koupani velice prijemne, vzhledem k male hloubce byla voda fakt teploucka. Tady jsem nasbiral i par musli na pamatku. No a pak jsme se znovu nalodili a trada zpatky, to uz me moc nebavilo, prislo mi ze se zbytecne courame, ale chapu ze kdyz busiky jsou domluvene na urcity cas, tak by cekani v pristavu bylo jeste horsi. Pristav totiz znamena jen par mol a parkoviste, nejake zazemi a hotel pobliz se teprve mohutne buduje. Cestou zpet jeste male zpestreni, kdy posadka katamaran zastavila a predvedla kratkou show (makarena, tancete vsichni jako pravy kubanec a tak), nacez vytah borec pruhlednou plastovou dozu, predvedl jak se do ni da vhazovat papirova bankovka a obehl s ni vsechny pasazery. Dysko da temer kazdy, kazdopadne dozu naplnil a nase odhady - ja 60x 3CUC , ostatni tvrdi, ze tam prumerne lidi hazeli 5-10CUCu, zkatka i u meho strizliveho odhadu si borci prave vydelali petinasobek oficialni prumerne mesicni mzdy. Zkuste si to promitnout do prepoctu na koruny  Vecer jidlo v restauraci, doted jsme ve Varaderu jedli jen formou bufetu, coz mi snad i vyhovovalo vic. Restaurace si hrala na strasne nobl a ja v tricku Top Cat jsem se musel smat. Michal opet slavil narozeniny, happy birthsday na houslicky v potemnele restauraci musel jiste ocenit. No a pak uz jen zase bar a v deset pulhodinovy showtime, kdy tam na scene poskakovalo pet polonahych tanecnic a pet svalnatych fesaku, oblecenych tedy. Ja sel spat asi poprve uz o pulnoci.

 

16.10.

A je to tady, dneska zacne presun do Prahy. Zacne ve 14h Kubanskeho casu a zkonci diky Air France nikoli ve 14h naseho casu jak bylo planovano, ale az ve 20. To je dost, i kdyz odectu sest hodin ktere zmizi. Rano vstavam v devet, krasne jsem se vyspal. Po snidani jsem si sbalil veci a po zjisteni, ze mam jeste misto v kufru a dokonce i nejake penize jsme s VP vyrazily do shop centra utratit posledni CUCy, coz jde v kramech pro turisty velice rychle. Poslali jsme pohledy a vlezli do supermarketu, vhodnejsi nazev by byl - do Tuzexu. Regaly prekvapive plne, ale na prvni pohled je videt, ze je to divadlo. Jeden cely regal je treba vyrovnany identickymi chipsy. Druhy regal identickymi plenkami. Treti identickym vinem, ale pozor tady uz jen vse v jedne rade. Veci bezne spotreby jsou uz v normalnim mnozstvi, myslim pivo, cocacola, kafe. Veci jako maso, mliko, zelenina, to tu nenajdete. Jen vzadu par vypnutych mrazaku. Koupil jsem jen suvenyry - kafe a dva rumy. Celkem by mely stat presne 30 CUC, kasa ale pise 38. Nehadam se, aspon nemusim premejslet co jeste koupit, takhle to tu zkratka chodi. Jen pripomenu, ta pani me prave obrala o polovinu tamniho prumerneho platu... Do dvanacti je jeste hodina, tak jdem zase na bar. Odhlasime se na hotelu, zajdem na obed, prijede busik a vyrazime na cestu domu, presne ve 14h. Na letisti jsme ani ne za dve hodiny. A uz to zacina - letadlo poleti pozdejc, misto 20:15 ve 21:50. Diky tomu poletime z Parize jinym letem, konkretne o 6 hodin pozdeji. Uff. Realita je skutecne takova, v Parizi dostavame poukaz na bagetu a kafe, do Prahy bychom meli priletet ve 20h a neco. Na ceste tak budem presne 24 hodin (s odectenim casoveho posunu). Sladka tecka na zaver – v Praze na me i cekalo me zavazadlo, bez zadnych potizi. To same Milos asi nerekne, jeho taska priletela o dva dny pozdeji, bohuzel jen se spinavymi ponozkami a cizi bundou...

 

Created with Fast Keyboard na  JeDphone

 

 

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.